.
   
neděle 7. prosince
svátek slaví Ambrož, Benjamín , zítra Květoslava, Květomila
 
 VÍCE INFORMACÍ: 28315
HHG velký kužel 5 dl, čirý z křišťálové pryskyřice, stříbrná patina základny a špičky
Obsahuje křišťál a magický léčivý energetický symbol. Kov hliník.
Rozměry: 128 × 93 mm (průměr × výška)
Účinný dosah orgonitu je 46 m.
Minimální dosah působení 25 m.
Hmotnost: 650 g včetně obalu.
Výrobce: LASTURA
759.00 Kč
ks
nyní nemáme skladem
dodací doba 14 dní
Uvedené ceny jsou včetně DPH (nejsme plátci DPH).
 
Kužel – symbol spojení mezi hmotným a duchovním světem

Představte si horu, která se dotýká nebes, ale její kořeny sahají hluboko do země. Stejně jako ona i kužel spojuje dva světy – hmotný a duchovní. Tento tvar, zdánlivě prostý, je klíčem k rovnováze mezi stabilitou a růstem, mezi klidem a pohybem.

Kužel má širokou základnu, která mu dává pevnost, a ostrou špičku, která směřuje k neznámu. Není divu, že se v mnoha tradicích stal symbolem osvícení. Chrámové věže, starověké pagody, ale i magické klobouky – všechny tyto tvary mají jeden účel: soustředit energii a nasměrovat ji k vyššímu vědomí.

Esoterici věří, že kužel slouží jako energetický kanál. Základna přijímá sílu země, zatímco špička ji vysílá dál do prostoru. Tato vlastnost se využívá při meditaci i při práci s čakrami. Představte si rotující kužel – stejně jako vír vody čistí nečistoty, tak i tento tvar pomáhá zbavit mysl chaosu a nalézt jasnost.

V přírodě se s kuželovitými tvary setkáváme často. Sopky přinášejí z hlubin země novou energii, stromy se svými vrcholy natahují k obloze a plamen svíčky osvětluje tmu svým kuželovitým tvarem. Dokonce i tornáda a víry mají kuželovou formu – jsou to síly, které transformují a mění vše, čeho se dotknou.

Kužel je také mostem mezi věděním a mystikou. Možná proto starověcí šamani a mágové nosili vysoké kuželovité klobouky – soustředili jimi svou sílu a rozšiřovali své vědomí. I my můžeme tento princip využít – stačí si představit, jak z naší mysli stoupá neviditelný kužel energie, propojující nás s širším vesmírem.

Pokud někdy hledáte směr, zkuste si vizualizovat kužel. Nechte jeho pevný základ stát na zemi a dovolte, aby jeho špička ukazovala vaši cestu. Tento prastarý tvar vás může vést k hlubšímu porozumění sobě i světu kolem vás.

Co je to orgonit

Orgonit je typ energického předmětu, který se používá k harmonizaci a ochraně energetického pole. Orgonity jsou obvykle vyrobeny z kombinace organických a anorganických materiálů, jako jsou pryskyřice, drahé kameny a kovy. Tyto předměty jsou navrženy tak, aby přitáhly a přeměnily negativní energii na pozitivní.

Orgonity se často používají k podpoře meditace, harmonizace čaker a vytváření pozitivního energetického pole. Mohou být použity jako osobní talismany nebo doplněk do domácnosti.

Orgonit má kořeny v práci Wilhelma Reicha, rakouského psychoanalytika, který se ve 30. a 40. letech 20. století zabýval konceptem orgonové energie, což je termín, který vytvořil pro základní životní sílu přítomnou ve všem živém. Orgonit je moderní aplikací jeho teorie a je navržen tak, aby přitahoval, uchovával a transformoval orgonovou energii.

Orgonity se skládají z pryskyřice (organická složka), kovových třísek nebo drobných kovových částic (anorganická složka) a často zahrnují drahé kameny nebo krystaly jako je křišťál, ametyst nebo růženín. Pryskyřice při vytvrzování zmenšuje objem, což vytváří tlak na krystaly a údajně zvyšuje jejich energetický výdej.

Použití orgonitu:

Harmonizace prostředí: Orgonity jsou často umístěny v domovech, kancelářích nebo jiných prostředích, kde mají čistit a harmonizovat energii. Neutralizují elektromagnetického záření z elektronických zařízení a přeměnit negativní energii na pozitivní.

Meditace: Orgonity se používají jako pomůcka při meditaci, kdy se věří, že pomáhají zlepšit koncentraci a spojení s vlastní vnitřní energií.

Ochrana: Někteří lidé nosí malé orgonitové přívěsky nebo náramky jako osobní ochranu před negativní energií nebo elektromagnetickým zářením.

Podpora růstu rostlin: Někteří zahradníci umisťují orgonity do zahrad nebo květináčů s tím, že podporují zdravý růst rostlin.

Čištění vody: Orgonity jsou umísťovány do vodních zdrojů nebo blízko nich, protože čistí a zlepšují kvalitu vody.

Ať už věříte v účinky orgonitu nebo ne, mnoho lidí tvrdí, že jim tyto předměty přinášejí pocit pohody a harmonie. Každý si může najít svůj vlastní způsob, jak s orgonity pracovat a jak je integrovat do svého života.

 
Záložky: kužel, orgonity

Použité barvy:  
Pohádka o Morgranině prokletí

Hluboko v srdci prastarého lesa, kde se mlha vznášela mezi kmeny jako závoj tajemství a zpěv ptáků se mísil s šepotem větru, stála dávno zapomenutá svatyně Matky Přírody. Uprostřed kamenného kruhu, posetého vyrytými runami, se na mramorovém oltáři třpytil pentagram tvořený pěti vzácnými krystaly – křišťálem, ametystem, růženínem, citrínem a lapisem lazuli. Každý z nich nesl jinou sílu, ale dohromady tvořily klíč k harmonii světa.

O této svatyni se však doslechla Temná čarodějnice Morgrana, která toužila ovládnout živly a pokřivit jejich sílu pro své záměry. Přišla s armádou stínů, rozpoutala bouři a krystaly ukradla. Jakmile je vytrhla z pentagramu, svět ztratil rovnováhu – řeky se zakalily, vítr zhoustl jedovatým prachem a zvířata se rozutekla ve strachu.

V tu dobu žila v nedaleké vesnici dívka jménem Elira, která se od své babičky naučila umění orgonitu – alchymii, která uměla přetvářet energii a vracet světu harmonii. Když viděla, jak se příroda začíná chvět bolestí, věděla, že je něco strašně špatně.

Vyhledala moudrou vílu Lunaris, strážkyni posvátného lesa, která jí odhalila pravdu:
„Jen orgonit s pěti krystaly dokáže zlomit Morgranino prokletí. Ale musí být zasvěcen při Velkém obřadu, jinak zůstane jen kamenem bez života.“

Elira neváhala. Vyrazila na nebezpečnou cestu, aby získala ukradené krystaly zpět.

V temných močálech se vzduch chvěl těžkou mlhou a voda byla hustá a černá jako inkoust. Každý krok znamenal nebezpečí – stromy měly pokroucené větve jako pařáty a pod hladinou se skrývala neviditelná hrozba. Elira postupovala opatrně po kluzkých kořenech, když vtom se bahno pod jejíma nohama pohnulo. Z vody se vynořili bahenní démoni – beztvaré stíny s planoucíma očima, jejichž těla se rozpadala a zase skládala z temného bahna. Šeptali prastaré kletby a snažili se ji stáhnout do hlubin.

Elira rychle sevřela svůj ochranný amulet, který jí dala víla Lunaris, a začala recitovat starodávné zaříkání. Stříbřité světlo vytrysklo z její dlaně a zasáhlo démony, kteří se s bolestným syčením stáhli. Mezi kořeny pokrouceného stromu spatřila ametyst, třpytící se jako hvězda v temnotě. Rychle ho popadla a utíkala pryč, zatímco za ní bahenní démoni vydávali nelidské skřeky.

V jeskyni za vodopádem hučela voda jako hněvivý příval a Elira musela najít skrytou cestu, která vedla za proudem. Jakmile vešla dovnitř, chladné stíny ji obklopily a na stěnách jeskyně se leskly obří krápníky, připomínající dračí tesáky. Uprostřed komnaty ležel růženín – růžový kámen vyzařující jemnou energii lásky.

Ale nebyla sama. Z hlubin jeskyně se ozvalo dunivé zavrčení a z temnoty vystoupil duch starého draka. Jeho tělo bylo průzračné, jako by bylo stvořené z mlhy, ale jeho oči žhnuly věčným plamenem.

„Kdo se opovažuje vstoupit do mé svatyně?“ zaburácel.

Elira se uklonila. „Nechci ti ublížit, dračí strážče. Potřebuji růženín, abych mohla zachránit svět před zkázou.“

Drak se zahleděl do jejích očí, jako by v nich četl pravdu. „Pokud si ho chceš odnést, musíš projít zkouškou. Ukaž mi čistotu svého srdce.“

Elira zavřela oči a vyslala k drakovi proud své energie – vlnu lásky, odhodlání a čistých úmyslů. Drak se pousmál, jeho duchovní tělo se rozplynulo a růženín se sám vznesl do jejích dlaní.

V pouštních dunách se žhavý písek leskl jako zlaté moře a vítr se proháněl v divokých poryvech, kreslil v dunách vzory a skrýval nebezpečí pod hladinou pískového oceánu. Elira šla vpřed, když vtom se pod jejími nohama začala duna hýbat. Z písku se vynořily písečné stvůry – tvorové se štířími ocasy a hadími těly, jejichž kůže byla tvořena jemnými zrnky, která se neustále pohybovala a měnila jejich tvar.

Citrín, jasně zářící jako slunce, spočíval na podstavci uprostřed duny. Ale jakmile se k němu Elira přiblížila, písečné stvůry se s divokým syčením vrhly proti ní. Neměla žádnou zbraň – jen svou sílu a magii orgonitu. Rychle vytáhla drobný amulet naplněný energií a hodila ho k zemi. V okamžiku se kolem ní zvedla záře zlatého světla, která pohltila stvůry a přinutila je vrátit se zpět do písku. S posledním silným poryvem větru uchopila citrín a utíkala pryč, než se duny znovu proměnily v past.

Na vrcholku nejvyšší hory panoval mrazivý vichr. Obloha byla pokryta těžkými mraky, které se hrozivě valily po nebi, a každé Elirino nadechnutí bylo jako ostré bodnutí do plic. Ledová cesta ji vedla až na samý vrchol, kde uprostřed kamenného kruhu ležel poslední kámen – lapis lazuli, modrý jako hlubiny oceánu, s hvězdným třpytem.

Ale v okamžiku, kdy se k němu natáhla, obloha potemněla a z mraků se sneslo křídlaté stvoření – větrná chiméra, napůl orel, napůl vlk, s očima žhnoucíma jako blesky. Její křídla rozvířila sníh a vichr nabral sílu hurikánu.

„Tento kámen patří větru! Odvažuješ se ho ukrást?“ zaskřehotala chiméra.

Elira neuhnula pohledem. „Nepřišla jsem krást. Přišla jsem obnovit rovnováhu světa.“

Chiméra se zasmála a s mocným úderem křídel vyslala proti ní vichřici. Elira rychle sevřela svůj orgonit, nechala ho pohltit energií všech dosud nalezených kamenů a pronesla zaklínadlo.

Světlo vytrysklo a rozplynulo temné mraky. Chiméra se stáhla, její křídla se utišila a v jejích očích se objevilo pochopení.

„Pak si vezmi, co hledáš,“ pronesla a odletěla zpět do bouřlivého nebe.

Elira vzala lapis lazuli a věděla, že její úkol je téměř u konce.

Nakonec jí zbýval křišťál – ten nejčistší a nejmocnější. Byl v Morgranině věži, zasazen do černého trůnu. Elira se tam vkradla pod rouškou noci, ale čarodějnice ji spatřila a vyslala na ni kouzlo temnoty. Dívka rychle sevřela v dlani svůj orgonit, do kterého už vložila ostatní krystaly.

„Matko Přírodo, veď mě!“ zvolala a hodila orgonit na zem uprostřed pentagramu vyrytého do kamene.

Z orgonitu vyšlehlo pět paprsků světla a rozzářilo celou věž. Morgrana zaječela, když jí energie pohltila a přeměnila na pouhý stín, který vítr rozfoukal do nicoty.

Svět byl zachráněn. Řeky se znovu projasnily, lesy se nadechly a víly opět tančily mezi stromy. Elira, unavená, ale šťastná, vzala svůj posvátný orgonit a položila ho zpět na oltář ve svatyni Matky Přírody. Krystaly se zaleskly v ranním slunci a svět se vrátil do harmonie.

A tak se orgonit stal nejen ochráncem energie, ale i symbolem odvahy a rovnováhy, které Elira přinesla zpět do světa.

HLEDEJ

text v článcích zboží v obchodě

PŘIHLÁŠENÍ

REGISTRACE

Zde se můžete zaregistrovat.
© 2008-2025 Milan Vojtíšek    E-mail: lastura@lastura.cz