Srdce je všeobecně chápáno jako symbol lásky, věrnosti a upřímnosti.
Jeden z výkladů je, že představuje stylizované fíkové listy. Ty se v 2. tisíciletí př. n. l., později společně s listy břečťanu objevují jako dekorace na vázách a mínojských freskách. V 8. století př. n. l. dekorují korintští malíři vázy figurálními zobrazeními společně s břečťanovými listy a vinnými hrozny v podobě srdce. Břečťan v řecké, římské a raně křesťanské kultuře symbolizoval věčnou lásku.
V rytířské literatuře 12. a 13. století se objevují listy břečťanu v milostných scénách, často zmalované do ruda; červená sama je přitom symbolem lásky. Dnes známý symbol rudého srdce se rozšířil po Evropě, k tomuto rozšíření napomohla také úcta k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, které je samo symbolem boží lásky k člověku, v katolické církvi. Symbol srdce se dostal do heraldiky a ke konci 15. století se symbol srdce objevil také na kartách.
Symbol srdce se ujal jako metafora lidského srdce teprve mezi 13. a 16. stoletím. Dříve se k témuž užívalo piniových šišek či pyramidy.
