Tárá je jméno hinduistické bohyně (déví), které v překladu znamená „hvězda“. Byla manželkou boha Brhaspatiho. Jednou, když chtěl bůh Sóma Brhaspatiho ztrestat za jeho činy, unesl mu Táru a dlouho ji odmítal pustit. Až na přímluvu samotného Brahmya před hrozbou ničivého boje byla Tárá propuštěna a bylo jí umožněno vrátit se ke svému manželovi.
Tárá byla původně hinduistickou bohyní, buddhismem byla přijata až dlouho poté, co se objevila v hinduistické mytologii.
V Tibetu je jednou z nejuctívanějších božstev. Tárá má mnoho podob (přesně 21 podob), nejčastěji se vyskytuje jako Bílá Tárá (ztělesňuje plodný, mateřský aspekt soucítění) a Zelená Tárá (představuje aktivní, energetickou stránku soucítění a
je národní ochránkyní Tibetu). Výjimkou však není ani Tárá Modrá, Červená, či Černá.
Většinou je Tárá zobrazena v podobě mladé dívky, třímající stonek lotosu, jehož modrý květ jí vyrůstá u levého ramene. Pravou ruku má většinou položenou na pravém koleně s dlaní a okem směřujícím před sebe, jako gesto nejvyšší štědrosti.
Tárá představuje nejvyšší formu duchovní transformace, které je možné dosáhnout skrze ženství. Je také patronkou všech svatých.
Podle legendy povstala ze slzy bódhisattvy Avalókitéšvary, kterou uronil, když viděl všechno utrpení světa. Doslova její jméno znamená „Vysvoboditelka'. Podobně jako Avalókitéšvara je Tárá v tibetském buddhismu známá jako zachránkyně, která se objeví v okamžiku, kdy oddaný vyznavač vysloví její mantru (Óm Tare).
Také pomáhá odstraňovat překážky na cestě k probuzení. Nejrůznější písemné záznamy se zmiňují o dalších schopnostech jako zejména přemáhání duchů a démonů a léčení nemocí. Rozšiřuje svou laskavou péčí na dobré i zlé, moudré i pošetilé, jako slunce září na hříšníky stejně jako na světce.
