Kuklík městský

Je to velmi stará bylina, již ve starověkém Řecku byla používána proti prsním chorobám.

Kuklík městský je trvalka, dorůstající asi do půlmetrové výše. Je vidlicovitě vrcholíkovitě rozvětvená a má tři druhy listů. Nejspodnější jsou přetrhovaně lichozpeřené s 1 až 5 jařmy, s dlouhými stopkami. Střední mají krátké stopky a jsou trojdílné nebo trojklanné. Nejvyšší jsou zpravidla jednoduché a přisedlé. Lodyha má jemnou srst. Květy vyrůstají ojediněle na konci větviček, jsou žluté a kalich i koruna mají 5 plátků. Plodem je chlupatá nažka. Krátký, pevný oddenek přechází v drobné kořínky.

Kuklík je poměrně rozšířená bylina příměstských křovin, roste kolem plotů, starých zdí nebo i ve světlých lesích. Dále roste na zahrádkách, na okrajích lesů a na rumištích.

Drogou je oddenek (Radix caryophyllatae), sbíraný na jaře nebo na podzim. Staří bylináři sbírali kuklíkový oddenek zásadně za ubývající Luny.

Droga obsahuje třísloviny, ale hlavně silici s eugenolem, vznikající enzymatickým rozkladem glykosidu geinu. Dále obsahuje prchavý olej, pryskyřice, kaučuk a nemnoho dalších látek.

Sbírá se jen oddenek, v září až listopadu jej vykopeme, oloupeme, rozpůlíme a při teplotě 40 °C usušíme.

Droga má jemně adstringentní působení, které se osvědčilo na potlačování krvácení dásní, na léčbu žaludečních vředů, při zánětu jícnu a žaludeční sliznice a také na tlumení průjmů, včetně krvavých - uplatňuje se zde totiž i desinfekční působení drogy.

Zevně ji lze použít na léčbu zanícených hemoroidů a na kožní záněty nejrůznějšího původu.

Nejvhodnější lékovou formou je macerát, podávaný mírně přihřátý těsně před použitím. Užívá se rovněž i nálev. Zevně se velmi často používá lihovodný roztok. Tinkturu podáváme v jednotlivé dávce 20 až 25 kapek, podle potřeby i několikrát denně.

Drogu lze podávat samostatně i ve směsích. Nejsou známy žádné vážnější kontraindikace, ani toxicita nebo vážnější nežádoucí účinky. Droga však není vhodná pro dlouhodobé užívání.

Používáme drogu pomletou na jemný prášek, obvykle 4krát denně, na špičku kulatého nože. Zapíjí se vodou a slouží jako - lidově řečeno - výživa nervů. Droga sama o sobě nepůsobí přímo sedativně, ale máme za prokázané, že psychika je po této léčbě odolnější. Léčbu kuklíkem v podobě prášku doprovázíme pitnou kúrou čajem ze směsi stejných dílů vřesu, květu měsíčku a dobromysli. Jedna kúra trvá asi 5 týdnů a doporučujeme ji absolvovat na jaře v období kolem Velikonoc a na podzim na přelomu října a listopadu.

Kuklík je jednou z rostlin, která je pro homeopatické zpracování vhodná celá. Používá se tedy čerstvý oddenek, celá kvetoucí rostlina i s oddenkem, nebo jen kvetoucí nati a dokonce i sušený oddenek kvůli obsahu tříslovin. Z hlediska nejlepšího obecného využití je nejvhodnější kvetoucí nati.

Kvetoucí nati se trhá v nejplnějším rozkvětu mezi polednem a čtrnáctou hodinou a zpracovává se podle §3 lihem 90%. Základní esence D1 se pak ředí pouze destilovanou vodou nebo v 5% alkoholu z důvodů konzervace. Ředí se jen nepatrně, protože se užívá v potenci D1 a D2. Nejvíce se užívá potence D1 s dávkováním 3krát denně 6 kapek, po jídle. Může se užívat bez jakéhokoli časového omezení.

Užívá se zejména při vnitřních krváceních, pro potírání dásní při paradentóze, při nadýmání, zánětech sliznic, proti průjmům atd. Jinak je její užití podobné jako v alopatii.

Kuklík je v lidové medicíně znám již od starověku, zmiňoval se o něm už například Plinius v 1. století n.l. Dnes se většinou užívají i příbuzné druhy, například kuklík potoční (Geum rivale L.), který má sice podobné obsahové látky, ale zřejmě o něco slabší účinek.

Kuklík se zejména v západní Evropě velmi často užívá překvapivě i v likérnictví. Vyrábí se z něj tzv. kuklíkové víno a kuklíkové pivo, a to nejen z chuťových, ale i z konzervačních důvodů. Oba nápoje s kuklíkem se však nevyrábějí jen pro běžnou konzumaci, ale i jako nápoje medicinální.

I když průmyslová technologie výroby piva s kuklíkem je poněkud jiná, lze ji nahradit následujícím postupem: Do půllitru piva se přidávají 3 g pomletého oddenku a nechají se 5 dnů luhovat na suchém a chladném místě. Pak se směs přefiltruje a užívá 3krát denně 1 polévková lžíce, před jídlem. Pivo se skladuje v chladničce. Užívá se 14 dnů a opět se udělá měsíční přestávka.

Ještě jeden recept na výrobu alkoholického nápoje s kuklíkem stojí za zmínku: Do 0,5 litru obyčejné vínovice, koňaku nebo domácí pálenky se přidá 6 g mletého nebo 8 g celého oddenku a nechá se 7 dní vyluhovat. Pak se podle potřeby užívá po odlivce při slabém zažívání, při průjmech, revmatismu, dně a svalových bolestech.

Zajímavý návod na užívání práškovaného oddenku pochází z Německa: Do 0,7 litru přírodního červeného vína přidáme 5 g práškovaného oddenku, který pomeleme těsně před zpracováním, a necháme 10 dní vyluhovat v temnu, při pokojové teplotě. Pak přefiltrujeme a užíváme 3krát denně 1 čajovou lžičku, před jídlem, po dobu 4 až 5 týdnů. Upozorňujeme, že zvyšování dávek a prodlužování užívání účinek nezvyšuje, spíše naopak. Skladuje se při pokojové teplotě a užívá se při střevních potížích, poruchách zažívání, žaludečních problémech, průjmech a pro celkové posílení. Kúra se může opakovat jen dvakrát ročně.

V usušeném oddenku jsou obsaženy třísloviny, oddenek má stahující účinky, působí proti průjmu, mírní střevní koliky, má povzbuzující účinek k jídlu a uklidňuje žaludek. V potravinářství se používá jako náhrada za hřebíček a skořici. Přidává se do omáček, k masu, svařeného vína ap.

Maso s kuklíkem

500 g hovězího masa, 2 lžíce oleje, 1 stroužek česneku, 1 cibule, 1 oddenek kuklíku, 1 malý rajský protlak, 150 g sterilovaného hrášku, 1 lžíce červeného vína

Hovězí maso (mladé) naklepeme vcelku, osolíme a spolu s nakrájeným česnekem je ze všech stran opečeme na oleji. Pak k masu přidáme nakrájenou cibuli, osmahneme, trochu podlijeme vodou, kterou rozmícháme s rajským protlakem, přidáme nakrájený kuklík a dusíme do měkka. Měkké maso vyjmeme, do omáčky vsypeme hrášek, přidáme víno a ještě chvíli podusíme. Maso nakrájíme na porce a přelijeme omáčkou.