Pampeliška - smetanka lékařská

Pampeliška je trvalka s vřetenovitým kořenem. Má bezlistou lodyhu - stvol, zakončený jediným složeným úborem zlatožlutých květů. Kracovité listy vytváří přízemní růžici. Kořen, stvol i listy roní typickou mléčnou tekutinu. Plodem je ochmýřená nažka, soubor nažek tvoří při dozrání typické kulovité útvary. Rostlina kvete od dubna do července, někteří jedinci kvetou však i později.

Pampeliška je hojná, velmi rozšířená plevelná rostlina na lukách, na mezích, v parcích a prakticky na všech volných plochách. Pro farmaceutickou potřebu se pěstuje, na Západě, zejména ve Francii, se používá jako salátová rostlina.

Předmětem sběru je především kořen (Radix taraxaci), sbíraný brzy na jaře v březnu a na podzim v říjnu a listopadu. Často používanou drogou je také kořen s natí (Radix taraxaci cum herba), sbíraný odpoledne po čtrnácté hodině těsně před rozkvětem rostliny, nebo jen list (Folium taraxaci), sbíraný po rozkvětu rostliny mezi polednem a čtrnáctou hodinou.

V kořenu pampelišky nacházíme hořčinu lactopicrin, dále taraxacin a taraxacerin, triterpeny taraxasterol a taraxerol, organické kyseliny, steroly, třísloviny, aminokyseliny, inosit, kaučuk, silice, minerální látky, ze kterých nás nejvíce zajímá především měď. Nechybí ani vysoký obsah polysacharidu inulinu. Listy obsahují podobné látky, za zmínku snad ještě stojí kyselina křemičitá a vitamín C. Ve květech, které se však zpracovávají jen mimořádně, nacházíme flavonoidy, karotenoidy, silici a další látky. O pampelišce se mluví jako o rostlině fytoncidní s reálným antibiotickým působením.

Droga podporuje trávení a celkově hlavně látkovou výměnu. Je značně močopudná a její podávání je namístě při poruchách ledvin a močových cest. Podporuje funkci žlučníku a jater, vyhání a částečně rozpouští ledvinové i močové kameny. Snižuje hladinu krevního cukru, je velmi účinná při různých kožních chorobách, kdy se aplikuje jak vnitřně, tak zevně.

Používá se také jako mírné tonikum, které mírně povzbuzuje celý organismus. Působí jako výrazné antirevmatikum. Mimo jiné je prokázán i její vliv na úbytek, resp. vstřebávání mozkových edémů (otoků) nejrůznějšího původu. Může sloužit i jako pomocný lék proti leukémii. Květ dokáže "vyčistit krk od hnisu".

Z kořenové drogy obyčejně připravujeme odvar, vařený 1 minutu, který podáváme 2 až 4krát denně. Šťávu z kořenů podáváme 4krát denně po 10 2 čajových lžičkách nebo 2krát denně po 1 polévkové lžíci.

Droga není toxická a kromě nausey při předávkování nemá žádné kontraindikace. Pampeliškové hořčiny však přecházejí do mateřského mléka. Je ideální a oblíbenou součástí bylinných směsí, kombinuje se zejména s březovým listem, čekankou, přesličkou, kořenem petržele a celeru, měsíčkem a listem šalvěje.

Léčbu většiny chronických nemocí zahajujeme intenzivním "propláchnutím ledvin". Vezmeme 1 polévkovou lžíci kořene pampelišky nebo 2 polévkové lžíce kořene s natí a dáme do 1 litru destilované vody, kterou jsme předtím alespoň 5 minut vařili. Povaříme dalších 5 minut, velmi opatrně přecedíme a odpařené množství doplníme na 1 litr ledem, který odvar zároveň ochladí. Pak asi během 10 minut vypijeme jednou denně nalačno, nejlépe mezi sedmnáctou až devatenáctou hodinou středoevropského času. Během této proplachovací kúry, která trvá dvakrát tři dny s jednodenní přestávkou, neprovádíme žádnou jinou bylinnou léčbu.

Homeopatickou tinkturu připravujeme z celé rostliny těsně před rozkvětem nebo na začátku květu, kdy má dostatek šťávy. Upravujeme ji podle §1 lihem 90% a dále až na potenci D3 lihem 30%. Obecně ji užíváme v potenci D3, 3krát denně 10 kapek, před jídlem. Aplikace tinktury je široká. Podáváme ji při všech žlučníkových a jaterních potížích, žloutenkách, ucpání vrátníku, podráždění močového měchýře a ledvin a při potížích se zažíváním. Kromě běžného užívání je možné tinkturu užít i při bolení hlavy či revmatismu.

Snižování hmotnosti velice napomáhá pampeliškový likér: Sto padesát gramů sušeného a podrceného kořene pampelišky kopaného na podzim dáme do láhve žitné a necháme za občasného protřepání 2 týdny vyluhovat. Pak přecedíme, kořen vylisujeme a přefiltrujeme. Denně pijeme půl likérové odlivky před obědem a večeří.

Na žlučníkové kameny užijeme odvar z 30 až 40 gramů pampeliškových listů, které pokrájíme a dáme do 0,5 litru studené vody, necháme prudce zavařit a pak 10 minut vyluhovat. Užíváme vždy 1 skleničku před obědem a večeří.

Při lymfatických otocích nám poslouží směs z 1 vrchovaté čajové lžičky pampeliškových listů, 1 čajové lžičky šalvěje a 1 sporýše lékařského, jež přelijeme velkým šálkem vařící vody a necháme přikryté 10 minut vyluhovat. Vše přecedíme a pijeme denně 2 šálky.

Proti křečovým žilám a jejich vzniku pomáhá směs: Po 1 polévkové lžíci pampeliškových listů, řebříčku a slézu přelijeme velkým šálkem vařící vody a přikryté necháme 5 minut vyluhovat. Pijeme 2 až 3 šálky denně, před jídlem.

Nevíme-li si rady s pihami, zkusíme odvar: Hrst čerstvých květů dáme do 0,5 litru studené vody, 15 minut vaříme na velmi mírném plameni, odstavíme a necháme odkryté krátce vyluhovat. Pak přecedíme a používáme jako pleťovou vodu nebo na obklady.

Bylina roste jako nepříjemný plevel na trávnících, pro trpící lidi je však cennou léčivkou. Kvete v dubnu a v květnu na mezích, loukách a trávnících. Koberec ze žlutých květů nás obšťastňuje každý rok na jaře. Rostlina se vyhýbá mokrým loukám a jiným vlhkým plochám. Pampeliška patří k rostlinám, které ani v zimě neodpočívají a rostou i ve studeném období.

Vyznačují ji dvě vynikající vlastnosti - léčí choroby žlučníku a jater.

Listy sbíráme před květem, kořeny na jaře a na podzim, stvoly a úbory květů po dobu květu. Celá rostlina je léčivá.

Na jaře můžete předkládat salát z pampelišky nebo salát smíchaný s brambory, doplněný vajíčky na měkko. Čerstvé stvoly květů, když jich denně sníme pět až šest v syrovém stavu, rychle pomáhají při chronickém zánětu jater (hepatitidě). Pomáhají i při cukrovce. Cukrovkáři by měli denně sníst až deset stvolů po celý čas, kdy pampeliška kvete. Nejprve se stvoly spolu s květy umyjí, až potom se květ odstraní a stvoly se pomalu žvýkají. Stvol květu má zpočátku hořkou chuť, je vzpřímený, křupavý a šťavnatý a má chuť jako list štěrbáku (endivie). Lidé stále nemocní, kteří cítí únavu a jsou ochablí, měli by absolvovat čtrnáctidenní kúru s čerstvými stvoly pampelišky. Budou překvapeni vynikajícím účinkem.

Pampeliška však pomáhá i při jiných chorobách. Odstraňuje svrbění kůže, lišeje a vyrážky, vylepšuje žaludeční šťávy a pročišťuje žaludek od všelijakých usazených látek. Čerstvé stvoly mohou bezbolestně rozpustit žlučníkové kameny, regulují činnost jater a žlučníku. Pampeliška obsahuje kromě minerálních solí i léčivé látky, které jsou důležité při léčení chorob látkové výměny (metabolismu). Pro své krev pročišťující účinky pomáhá i při dně a revmatismu. Jestliže se kúra s čerstvými stvoly dodrží čtyři týdny, ustoupí i otoky žláz. Pampeliška se s úspěchem užívá i při žloutence a chorobách sleziny.

Jedí-li se čerstvé kořeny pampelišky nebo se pije čaj z usušených, tak pročišťují krev, napomáhají trávení, podporují pocení a močení, působí povzbudivě. Jsou vynikajícím prostředkem proti husté krvi.

Všechny knihy o léčivých rostlinách píší, že ženy používají nálev z kořene a stvolů pampelišky jako zkrášlující prostředek. Umývají si tvář a oči a věří, že se jim tvář zjasní.

Sirup má vynikající chuť a přitom je i prospěšný zdraví. Do jednoho litru studené vody nasypeme dvě vrchovaté dvojhrstě květů a pomalu zahřejeme do varu. Necháme vzkypět, hrnec odstavíme a necháme stát přes noc. Druhý den šťávu scedíme přes síto, necháme odkapat a květy dobře rukou vymačkáme. Do šťávy přidáme jeden kilogram přírodního cukru, půlku citrónu nakrájeného na plátky (když je citrón ošetřený chemikálií, použijeme ho bez kůry). Více citrónu se nedává, bylo by to kyselé. Hrnec postavíme na plotnu a slabě ohříváme tak, aby se tekutina odpařovala bez vaření. Sirup se nechá jednou či dvakrát vychladnout a tak zjistíme správnou hustotu. Nesmí být hodně hustý, protože by po delším skladování krystalizoval. Nesmí být ale ani řídký, po krátkém čase by začal kvasit. Musí to být správný, hustě se táhnoucí sirup, který výborně chutná, když jím ráno potřeme rohlík nebo chléb s máslem. Chuťově je téměř jako pravý med. Musíme ještě poznamenat, že lidé s nemocnými ledvinami nesnášejí kyseliny, které obsahuje pravý med, proto je pro ně sirup z pampelišky přijatelnější.


Způsoby užívání

Čaj: Jedna vrchovatá čajová lžička kořene se dá na noc do 1/4 litru studené vody, druhý den zahřejeme do varu a scedíme. Vypijeme po doušcích půl hodiny před a po snídani.

Salát: Z čerstvých, syrových kořenů a listů.

Stonky: Denně pět až deset syrových, umytých stvolů dobře rozžvýkat a spolknout.