Slunečnice roční

Slunečnice roční je velmi statná jednoletá rostlina, dorůstající běžně výšky až 2,5 metru. Celá je drsně chlupatá. Lodyha bývá obvykle nevětvená, listy jsou velké, široce vejčité, dolní řapíkaté, horní poněkud menší. Jednotlivé úbory se nacházejí na vrcholku lodyhy, mají průměr 20 až 25 centimetrů, někdy dokonce i větší. Jazykové květy jsou zlatožluté, lůžko je ploché s obvejčitými nažkami. Celé květenství je obvykle skloněné až nicí. Kvete od srpna do října.

Slunečnice je běžně pěstovaná olejodárná rostlina, výjimečně zplaňuje.

Předmětem sběru a užití je semeno, potřebné k výrobě jedlého oleje (Semen et Oleum helianthi). Méně často se setkáváme s využitím květu (Flos helianthi), ale používání je stále častější a dlužno říci oprávněné.

Semena obsahují kolem 45 % oleje, bílkoviny, glyceridy, steroly, fosfolipidy, karotinoidy, organické kyseliny, jako citrónová, vinná, chlorogenová. V listech a žlutých květech byl nalezen flavonoid quercimeritrin, kumarinové glykosidy, triterpenové saponiny, karotinoidy, antokyany, třísloviny, cholin, betain, hořký helianthin a minerální látky. Slunečnicový olej je hodnotný především tím, žernrnobsahuje vysoký podíl nenasycených mastných kyselin, zvláště linolenové a olejové.

Květ slunečnice snižuje horečku, zlepšuje trávení, snižuje pocení. Byla rovněž prokázána stimulace jaterní činnosti. Aplikována zevně dovede droga léčit hnisavé kožní afekce, záněty a zapaření. Slunečnicová semena, požívaná syrová v dávce dvou až čtyř čajových lžiček denně, zlepšují ostrost vidění.rnrnOlej má protisklerotické účinky a je dobrým médiem pro přípravu mastí, výtažků, léčivých olejů apod.

Květ podáváme bud ve formě prášku, asi 5 gramů denně, nebo formou běžného nálevu. Květovou tinkturu, připravenou běžným způsobem, podáváme 2 až 4krát denně po 25 až 40 kapkách.

Květovou drogu můžeme podávat samostatně nebo v libovolné směsi. Nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky, ani kontraindikace, a droga je proto vhodná i k podávání těhotným a kojícím ženám.

Když začínají dozrávat semínka, odřízneme celý úbor, rozřežeme na malé kousky a zalijeme lékárenským denaturovaným lihem, naředěným na koncentraci 65 %, přidáme hrst mýdlových vloček nebo nadrobno nakrájeného mýdla a dobře promícháme. Poté nádobu vystavíme na 10 dnů na sluníčko a procedíme. Množství použitého lihu se bude podle velikosti slunečnicového květu pohybovat mezi půl až jedním litrem. Používáme jako výborné protirevmatické mazání.

Vezmeme 10 gramů eukalyptového oleje a 40 gramů tinktury z květů slunečnice, smícháme a dokonale před použitím protřepeme. Užíváme 3krát denně 20 až 25 kapek pro podporu vykašlávání a proti skleróze.

V homeopatii zpracováváme čerstvé květní úbory v plném květu, nejlépe v srpnu kolem 8. hodiny ranní. Zpracovávají se podle §3 lihem 96% a dále se ředí lihem 45% až na potenci D4. V této se také obecně užívá tinktura, s dávkováním 3krát denně 6 kapek, před jídlem.

Použití homeopatických tinktur je velice široké, od potíží se zažíváním, s močením, s chronickými horečnatými stavy až chronické bronchitidy, nachlazení a kašel. Také vnější použití má své opodstatnění při všech kožních problémech, zejména chronických, kdy výživa pokožky je nedostatečná.

Nenasycené mastné kyseliny, obsažené v oleji, dříve označované jako vitamín F, působí jako tzv. prekursory prostaglandinů, tedy činitelů s působením podobným účinkům hormonů. Prostaglandiny dovedou organismus ochránit před vysokým krevním tlakem i před vznikem peptického vředu. Semena obsahují také provitamin A a hojnost potaše. Ne nadarmo se říká, že potaš je pro srdce tím, čím je voda pro květiny.

Slunečnice se odedávna využívala též k tzv. mumiální léčbě, kdy se například kousek obvazu, nasáklého krví nemocného, implantoval do slunečnice, do středu jejího "talíře", čímž se dosti výrazně urychlovala léčba, zejména válečných zranění.

Z příbuzného druhu slunečnice topinambur (Hellianthus tuberosus L.), zvané též topinambur hlíznatý, vyrábí český farmaceutický průmysl hodnotný výtažek, sloužící pro podpůrnou léčbu cukrovky a ischemické choroby srdeční.

Nedoceněná je zatím účinnost květů slunečnice při kožních potížích. Například z 1/2 lžičky nařezaných květů na sklenku vody, vařené 3 až 5 minut při mírném varu, dostaneme vynikající odvar pro obklady a vymývání ran.

Při plicních onemocněních se doporučuje směs květů slunečnice s květy černého bezu, s lipovými květy, vrbovou kůrou a celíkem zlatobýlem.

Pro směs posilující trávení mícháme květ slunečnice s benediktem, mátou peprnou, třezalkou, kopřivou, kořenem anděliky, zeměžlučí a kořenem puškvorce.

Semena obsahují bílkovin (24%) a aminokyseliny, mají málo lysinu, hodně oleje (20 až 38 % někdy až 55 %), vitamín F (nenasycené tuky) a kyselinu linolenovou.

Dále obsahuje na 100 g:
vitamín F 1.1 mg, denní dávka jsou 2 mg
vitamín E 30 mg
vitamín A
vitamín D
vitamín B1/M
vitamín B2
vitamín B3
vitamín B6
kyselinu proteinovou
vápník
železo
draslík
zinek

Využití:
- je potřeba jíst 2x tolik rostlinných tuků, než živočišných
- při vyrážkách v průběhu menstruace se má brát 50 mg vitamínu B6, ale lépe je brát hrst semen slunečnice
- užívat při velkých bolestech ramen, kolenou, chodidel a prstů na nohou
- u starých lidí je denní potřeba semen asi 25 g, tím se nahradí 25 mg vitamínu B6