Je šílenství lásky bláznovství,
je šílenost tě milovat
tak že tě vůbec nemiluji..?
jak krásný blázen
sedávajíc na molu
kde vlny tvé
objímají nožky
co závan větru cizích myšlenek
vytvořených nevědomými
nás nedotýkajíc se
kolem nás jen pusté nic
ve všem rozpuštěné
poléhávajíc opodál
rozkvetlých nebes
kde oporou tvou
je pohlazení jiných okvětí lotosů
stínem pokropených
hladíváš je se mnou
pomocí jsi mou
blaženosti dotčenou věčností
společnými paprsky světla očisťujeme je...
jak hluboko i vysoko
musí človíček v lidské podobě
jíti....
aby vše tohle mohl zakusiti
ve slovech to není
jen oporou mohou býti
ani naučiti nelze se to
však i na slova i učení
správně použitá odvahu
naléznouti musíš
a pak správně
odvážně proti všem použiti...
pak darem ti bude odměnou to co nikdy nezakusil jsi...
pro někoho
kdo rozumem se ohání
že nic nevíš, neumíš
budeš hloupý nepraktický
však ty sám s polovinou druhou
v nadvědomí lotosem jseš tím jedním tím druhým...
Bezejmenný poutník přítomnosti
[o1]
