V bolestech jsem Tě přivedla na svět.
Jsi ten nejkrásnější květ,
květ mého života.
Jsem Tvá máma, jsem Tvá jistota.
Když budeš potřebovat chytím Tě za ruku,
Tvé baculaté tváře volají po pohlazení
jsi růže v rozpuku.
Jsi mé malé poupě
a i když to zní hloupě,
vyznávám Ti lásku.
Kvůli Tobě dám svůj život v sázku,
komukoliv, čemukoliv v celém vesmíru.
Jsi kabát šitý mi na míru.
Hřeješ mě svým smíchem,
za který bych dýchala.
Srdce mi bije na poplach když pláčeš.
Každá Tvá slza je jehla co mě do kůže bodá!
Směj se miláčku,
jen Tobě skládám tuto básničku.
Barvu nebe vložil bůh do Tvých očí.
Miluji je.
A tím mé vyznání končí.
Máma
Vlasta Voborníková
[o1]
